Olympijské hry ve Vancouveru končí bez dluhů ?
První výsledky co se ekonomické stránky olympijských her ve Vancouveru týče oznámili kanadští organizátoři her. A dá se říci, že s velkou pompou - navzdory všem pesimistickým předpokladům skončily hry bez dluhů. Celkový rozpočet olympijských her 2010 činil 1,88 miliardy kanadských dolarů. Část z něj si financovala sama Kanada, blíže neupřesněnou částkou přispěl Mezinárodní olympijský výbor. "Cílem bylo vždy bez ohledu na okolnosti oznámit vyrovnaný rozpočet, což dnes činíme," řekl v pátek novinářům šéf organizačního výboru her (VANOC) John Furlong. Rozpočet neobsahuje výdaje za bezpečnost her ( 900 milionu) a výstavbu sportovišť (580 milionu) , které zaplatili kanadští daňový poplatníci. Ze 30 milionů kanadských obyvatel přispěl každý z nich na hry částkou cca 50 dolarů .Málo ? Hodně ? Je to pravda ?
Statistika nuda je ...
Čísla vypadají jednoznačně, a tak se může zdát, že po řadě finančních ztrát, které realizovala pořádají města, bude Vancouver tím prvním, kterému se podařilo tradici červených čísel otočit. Skutečnost je však možná trochu jiná. Něco málo čísel - vláda Britské Kolumbie plánovala původně v roce 2000 pro výstavbu sportovišť a organizaci her částku kolem 800 milionu - a utratila 1,75 miliardy - téměř 3x více. Výstavba infrastruktury, která byla nutná pro nápor diváků i sportovců, si vyžádala investice ve výši 6 miliard dolarů. Jistě - mosty, metro, stadiony - to vše Vancouveru zůstává. Otázka je, zda je místní obyvatelé účelně využijí.
Olympijské hry v Montrealu v roce 1976 splácela tamní vláda až do roku 2007 - a bylo to 2,7 miliardy amerických dolarů. Španělé ze svých daní za hry 1992 zaplatili 6,1 miliardy dolarů . Zkrátka informace, že pořádající město na hrách přinejmenším nevydělá, se moc nehodí . Škodí všeobecnému olympijskému nadšení. Ale finanční trhy to vidí jinak, bez olympijského sentimentu.
Skryté náklady her
Už v únoru 2009 snížila mezinárodní ratingová agentura DBRS ratingové hodnocení města Vancouver z kategorie AA + na AA s dalším negativním výhledem. Jako důvod uvedla finanční zátěž města v souvislosti s výstavbou olympijské vesnice ve False Creek, a možný negativní vývoj v budoucnosti. Co z toho vyplývá ? Město Vancouver teď všechny své vydávané dluhopisy musí úročit vyšší částkou - bude si půjčovat dráž. Sice o pár setin procenta, ale z milardových částek to už není nezanedbatelné. Kde s touto částkou počítají organizátoři her, kteří ohlašují černá čísla ?
Rychlostní nadzemní dráha, která spojuje letiště ve Vancouveru se středem města, stála 2 miliardy dolarů. V původním rozpočtu, které tamní olympijský výbor předložil, byla částka o 600 milonu nižší. Náhoda ? Nikoli. Do olympijského střediska ve Whistleru . kde se stavěla nová dálnice, kalkulovali organizátoři her s částkou o 300 milionu dolarů nižší, než byly konečné náklady. Je pravda, že vybudovaná infrastruktura zůstává i po konání her, ale je opravdu potřeba? Uvědomte si, že je budována na zvládnutí exrémního náporu po čas her, kdy se počet obyvatel ve městě násobí o návštěvníky i sportovce a jejich doprovod. Ale když pak hry skončí ?
Vybudovaly se tisíce bytů, ve kterých bydleli sportovci po dobu konání her. V rozpočtech se počítalo s tím, že se všechny následně prodají. Opět příklad, jak funguje bezbřehý olympijský optimismus. Nejdražší z nich se již prodaly, výhled na oceán něco stojí. Ale co stovky malých garsonek, ve kterých nebydleli olympijské hvězdy typu Crosbyho ? Prodat se měly mladým rodinám jako startovní byty.
Vancouverský starosta Gregor Robertson v listopadu 2011 pro kanadský Vancouver Sun prohlásil, že není schopen garantovat daňovým poplatníkům návratnost téměř 1 miliardy kanadských dolarů, které stála výstavba olympijského komplexu ve False Creek .
Kdo vydělá ?
Kdo tedy na hrách vlastně vydělává ? Podobně jako v Čechách jsou to developerské a stavební firmy. Plánované prostředky na stavbu olympijských komplexů došly už v roce 2008 - a od té doby se stavělo dál. Za peníze města. O korupci se nemluví, a není znám její jediný případ ve vztahu k výstavbě sportovišť i olympijských komplexů. Jen rozpočet se o něco málo zvýšil ...
Své z koláče olympijských peněz ukrojily i bezpečnostní agentury. Po 11. září jsou bezpečnostní opatření neustále lepší, a také dražší. Bezpečnost necelých 6000 sportovců zajišťovala armáda ( další položka, která tak nějak chybí v rozpočtu - 10.000 vojáků něco stojí ) i soukromé agentury. Pokud to chcete přepočíst na jednoho sportovce - ochrana jednoho olympionika vyšla na 160 tisíc dolarů. Nepočítáme do toho návštěvníky
Překupnící s lístky měli také dobrý měsíc - zájem o vstupenky byl obrovský - především na hokejový turnaj. Za oficiální cenu 775 dolarů se na olympijské hokejové finále podíval asi málokdo. Na své si jistě přišli i obchodníci , kteří těžili z blízkosti velkého počtu návštěvníků her. I když se množí hlasy, že zde to takové terno nebylo - právě díky složitým bezpečnostním opatřením tratila celá řada obchodníků na složitém systému uzavírek a omezení
A kdo prodělal ?
Bezpochyby televize. Americká televize NBC koupila práva na olympijské hry 2010 i olympijské hry 2012 za částku 2 miliardy USD. V době nákupu práv nebylo o světové krizi ani slyšet, a cena se tak vyšplhala vysoko. Evropský Vysílací Unie EBU zaplatila za přenosová práva 185 milionů dolarů .Sama americká NBC očekávala ztrátu z her ve výši čtvrt miliardy dolarů. Podobně na tom je i Česká televize - díky zákonem omezeným možnostem se jí nepodařilo prodat tolik reklamního času, kolik by mohla. Podle mluvčího ČT Štíchy tak olympijské vysílání zadotují koncesionáři svými poplatky. Přesnou částku ale ČT neuvedla, odhaduje se hodnota 35-40 milionů korun za letošní hry ve Vancouveru.
Zda prodělal samotný Vancouver - těžko říci. V přímých nákladech čísla vyšla jak vyšla. Nebo spíše jak měla vyjít. Skryté náklady však budou město trápit dál. Samozřejmě je možné argumentovat obrovskou reklamou pro samotný Vancouver - a to je jistě pravda. Tento přínos je však velmi těžké odhadnout. A nebo je možné ho odhadnout stejně "kvalitně", jako jsou odhadovány náklady dalších budoucích her ...
