Sledge hokej - Kanada bez medaile

20.03.2010 18:18

Na sledgehokejovém turnaji X. zimních paralympijských her došlo k senzaci. Nejen že se kanadské mužstvo nedostalo do finále, jak se plánovalo, ale nakonec nemají žádný cenný kov. V zápase o bronz s Norskem měla domácí reprezentace řadu šancí, ale Norové podporováni skvělým výkonem Johansena v brance využili svoji příležitost. Postavou zápasu se stal kanadský obránce Adam Dixon. Ten ve třetí třetině otevřel skóre, ale byl to také on, kdo o několik minut později zalehl puk v brankovišti a z nařízeného trestného střílení tak dovolil vyrovnat Rolfu Einaru Pedersenovi. Kanadu definitivně připravil o medaili necelé čtyři sekundy před koncem Eskil Hagen. Norům vystřelil bronzové medaile.
Kanaďané od počátku dokazovali, že bronz chtějí a že dokážou hrát i férový sledge hokej. Norsko zvolilo defenzivní taktiku a nechalo Kanaďany po dvě třetiny narážet na svůj obranný val. Ve druhé třetině získala Kanada převahu, brankáře Johansena zasypala řádkou střel. Po třiceti minutách hry vedli na střely 17:4, ale skóre zůstávalo bezbrankové. Až ve 33. minutě prostřelil Johansena Adam Dixon. Norové vyrovnali po nařízeném trestném střílení. Puku se chopil Rolf Einar Pedersen a kličkou pokořil Rosena. Za vyrovnaného skóre spělo utkání do prodloužení. Ale těsně před koncem Eskil Hagen nahodil puk z pravého křídla přes Bridgesovy zvednuté ruce, Rosen stačil jen máchnout hokejkou a puk skončil v jeho brance. Časomíra se zastavila 3,6 sekundy před koncem třetí třetiny. Kanada nezískala zlato a bronz jí vyfoukli na domácí půdě Norové, které ve skupině porazila 5:0.
 
 „V předchozích zápasech byla naše obrana hrozná a ani jsme nedávali góly. Dnes jsme se na obranu opravdu zaměřili a naši beci mi hodně pomáhali. Udělal jsem nějaké dobré zákroky, ale také jsme měli štěstí, protože Kanada měla velké šance,“ potvrdil Roger Johansen.
 


 

„Viděl jsem, že máme na konci dobrý tlak na Kanaďany a že jsou trochu ve stresu. Vyhazovali puk ven a já jsem věděl, že se k němu musím dostat. Puk se kutálel po hraně a já jsem ho jenom chtěl dostat na branku. Po cestě myslím o něco narazil a udělal pěkný oblouk na gólmanem a…,“ rozesmál se Eskil Hagen. „Víte, vysoké puky je těžké chytat, protože padají proti světlu. Rosen má problémy se stabilitou a je pro něj těžké dostat takovou střelu pryč. Ten oblouk ale nebyl plánovaný, něco takového naplánovat nejde. Já ani nevím, co jsem si myslel, když ten gól padl. Asi abych nechytil hit od svých spoluhráčů. Prostě jsem se smál a spadl na zem a na mě spoluhráči. Co v takové chvíli můžete říkat.Porazit Kanadu v jejím domácím prostředí je docela dobrý pocit. Radši bychom hráli až zítra, ale když se to vyvinulo takhle, je to samozřejmě skvělé Kanadu porazit. Speciální. Dal jsem Kanadě dva góly už ve finále 98 v Naganu a vyhráli jsme 2:0. Ale neříkejte, že jsem kanadský zabiják. Mám kanadskou přítelkyni, která se teď doma stará o naši dvou a půl letou dceru. Poznali jsme se v Turíně a já ji miluju.“
 
 „Jsem tak šťastný za tým, za jeho přátele, trenéry i za celé Norsko. Vyhrát medaili nad Kanadou v její domácí aréně je skvělé, jsme velmi šťastní. Je to pro nás velké vítězství, skoro jako zlatá medaile. Myslím, že kanadský tým je docela zklamaný,“ popisoval Pedersen první pocity po zápase. „Byl jsem si docela jistý. Gólman se nemůže pohybovat, tak jsem věděl, že naznačím střelu a udělám kličku doprava. Věřil jsem si, že dám gól, prováděl jsem to už hodněkrát v minulosti. Je pěkné vidět puk v síti. Zapracovali jsme hodně na obraně, na hře v našem pásmu a snažili jsme se držet hráče daleko od branky. Náš brankář navíc odvedl výkon na světové úrovni, takže to nám hodně pomohlo. Museli jsme být trpěliví a počkat si na šance. Ty přišly na konci třetí třetiny.“
 
Kanada chtěla na domácím ledě zlato, ale nakonec nemá medaili žádnou. „Je to strašně zdrcující. Chtěli jsme po včerejšku do toho dát víc hrdosti a odjet domů s nějakým tím suvenýrem, ale… Je to hrozné. Někteří kluci pracovali poslední rok hodně a odložili stranou některé jiné věci ze svého života, ale nedopadlo to, jak jsme chtěli,“ říkal zkroušeně Dorion.
 „Lidé tady ve Vancouveru byli skvělí fanoušci. Měli jsme šanci ukázat kanadský sledge hokej, světový sledge hokej. Je zklamání, že jsme neukázali Kanadě, kde tým opravdu je. Byla tu obrovská podpora pro náš sport a náš tým,“ pochválil Dorion alespoň fanoušky.