Tři zlata, sedm medailí - úkol pro zimní olympijské hry 2010

15.02.2010 13:21

Je to  tady zase….zimní olympijské hry 2010 ještě ani pořádně  nezačaly a už víme, kolik přivezou čeští sportovci medailí?! Stačí si přečíst titulky některých novin: „Začíná olympiáda snů:  tři zlata, sedm medailí“ (Sport, 12.2.), „Střízlivý odhad: Češi získají pět medailí“ (HN, 8.2.).Znamená to, že můžeme být spokojeni jen, když se tato očekávání naplní? A když to nakonec nevyjde, znamená to, že to byla neúspěšná olympiáda?
Chápu, že Český olympijský výbor pracuje se statistikami a jako každý podnik musí mít jasnou vizi a strategii, se kterou bude dál pracovat. Nerozčiluje vás ale, když si přečtete: „Scénář je daný. Již tuto neděli před půlnocí by měla rychlobruslařka Martina Sáblíková vyválčit první zlato na trati 3000 metrů, za dva týdny v neděli udělá zlatou tečku běžec Lukáš Bauer na trati 50 kilometrů.“ (Sport, 12.2.)  Má ještě cenu se na závody dívat? Kam se poděla radost z individuálních výkonů? Stojí pak ještě tyhle zimní olympijské hry za to?

Teď hrdinové, ale po hrách možná zatracenci?
Stačí si vzpomenout na poslední LOH v Pekingu.Tam byl scénář taky jasně daný: „Osm medailí zaručí spokojenost“ (LN, 17.7.2008), „Češi získají 8 medailí“(MFD, 4.8.2008), „Peking: Češi věří v 10 medailí“(MFD, 5.8.2008). Psalo se o tom, že stříbro vybojuje Synek a Knapková ve skifu, zlato Špotáková v hodu oštěpem a bronz například Šebrle v desetiboji nebo Hilgertová ve vodním slalomu. Ale všichni víme, jak to dopadlo. Česká výprava přivezla medailí šest. A to byla voda na mlýn škarohlídům: „Jen šest medailí přivezli olympionici naposledy v roce 1956“ (sport.cz, 25.8.2008), „Český fanda během OH? Pár dní oslav, jinak zklamání“(aktuálně.cz, 26.8.2008).
Jenže někdy to prostě nevyjde. Štěpánka Hilgertová jela na medaili, ale strhla jí voda a dlouho jí trvalo než se zase dostala nad hladinu. Bikrosař Michal Prokop zkazil první dvě jízdy, když špatně odstartoval a při třetí se dostal do hromadného pádu. Bikrosařka Jana Horáková měla naopak závod rozjetý dobře, ale v poslední rozjížďce upadla a vyrazila si dech. Skončila na poslední nepostupové příčce. Roman Šebrle skončil až šestý!!! Miroslava Knapková se více prala s nachlazením než se svými soupeřkami.
Není to ale na sportu krásné? Nikdy není dopředu jasné, kdo vyhraje. Nedá se závodit podle tabulek. Každý si určitě rád vzpomene na výkon střelce Davida Kosteleckého, jehož jméno se na žádném seznamu kandidátů na medaile neobjevilo a přitom to byl on, kdo pro českou výpravu získal zlatou medaili. A jaký to byl boj. Střílelo se v dešti, atmosféra byla dramatická a zakončení strhující.Navíc to některé závodníky může psychicky ovlivnit, když si o sobě přečtou, že by zítra měli vyhrát zlatou medaili. Už teď se někteří zamykají před médii. Například krasobruslař Jevgenij Pljuščenko nebo norský běžkař Peter Northug, který je velkým soupeřem našeho Lukáše Bauera.
Ale určitě se objeví hodnocení jako to po Pekingu: „Objektivněji lze tedy vyčíslit, že celkem 24 českých sportovců se dostalo mezi osm nejlepších. Pěkné číslo, vzhledem k nepočetnému českému národu. Ale co dělalo těch ostatních 110 borců? Byla opravdu nutná účast všech?“(aktuálně.cz, 26.8.2008)
A kam se podělo: „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se!“ '? Budu držet palce všem a budu se těšit na výjimečné výkony všech sportovců.