Historie paralympijských her

Ve Vancouveru a Whistleru olympioniky střídají handicapovaní sportovci z celého světa. Zimní paralympijské hry 2010 zahájí slavnostní ceremoniál v pátek 12. března. Od roku 1976 se nejlepší sportovci se zdravotním postižením scházejí již podesáté a v Kanadě podruhé.
Na programu her je pět sportovních odvětví - sjezdové lyžování, běh na lyžích, biatlon, sledge hokej a curling vozíčkářů. Curling si paralympijský debut odbyl před čtyřmi lety v Turíně.
Českou republiku zastupuje dvacet sportovců. Poprvé se představí patnáctka sledge hokejistů vedená koučem Tomášem Zelenkou. V Kanadě se představí asi 600 sportovců ze 45 zemí. Češi se budou snažit vylepšit bilanci jedné stříbrné medaile, kterou v Turíně vybojovala sjezdařka Anna Kulíšková.
Myšlenka paralympismu má prapůvod v polovině minulého století. Hlavním propagátorem byl neurochirurg a zakladatel rehabilitace paraplegiků Ludwig Guttmann, vedoucí léčebně-rehabilitačního ústavu Stoke Mandeville v anglickém Aylesbury, který v roce 1944 zřídila britská vláda. Součástí jeho terapie byl i sport vozíčkářů. V roce 1948, kdy se v Londýně uskutečnily první poválečné olympijské hry, se ve Stoke Mandeville souběžně uskutečnil první ročník tzv. Stoke-Mandevillských her, soutěží sportovců upoutaných na invalidní vozík.
Guttmannův sen založit olympijské hry vozíčkářů, paralympiády, se naplnil roku 1960, kdy byly v Římě zahájeny první letní paralympijské hry. V osmi odvětvích se představilo okolo 400 sportovců z 23 zemí.
"Hry silné vůle" se konají jednou za čtyři roky, vždy dva až tři týdny po skončení olympiády. V roce 1976 vznikla zimní obdoba. Od té doby se paralympijských her účastní nejen vozíčkáři, ale i sportovci s různými druhy amputací nebo se zrakovým postižením.
Klíčovou součástí sportu handicapovaných je právě toto rozdělení do tří. Často to ale bývá předmětem sporů a protestů. Od roku 1988, kdy se konaly hry v Soulu, handicapovaní sportovci závodí na stejných sportovištích a jsou ubytováni ve stejné vesnici jako olympionici. V 80. letech vznikl Mezinárodní koordinační výbor světových organizací postižených sportovců, který byl v roce 1992 přejmenován na Mezinárodní paralympijský výbor (IPC).

Přehled zimních paralympijských her a nejúspěšnějších výprav:
 

1976 - I. ZPH, Örnsköldsvik (Švédsko)

• 250 sportovců ze 14 zemí
• Medaile: 1. NSR (9-12-6),
• 2. Švýcarsko (9-1-1),
• 3. Finsko (8-7-7).

1980 - II. ZPH, Geilo (Norsko)

• 350 sportovců z 18 zemí
• Medaile: 1. Finsko (13-7-9),
• 2. Norsko (11-7-4),
• 3. Rakousko (6-10-6).

1984 - III. ZPH, Innsbruck (Rakousko)

• 457 sportovců z 21 zemí
• Medaile: 1. Rakousko (41-21-20),
• 2. Finsko (19-9-6),
• 3. Norsko (15-14-12).

1988 - IV. ZPH, Innsbruck (Rakousko)

• 397 sportovců z 22 zemí
• Medaile: 1. Norsko (25-21-14),
• 2. Rakousko (20-10-14),
• 3. SRN (9-11-10).

1992 - V. ZPH, Tignes-Albertville (Francie)

• 475 sportovců z 24 zemí
• Medaile: 1. USA (21-15-9),
• 2. Německo (12-17-9),
• 3. SNS (10-8-3).

1994 - VI. ZPH, Lillehammer (Norsko)

• 492 sportovců z 31 zemí
• Medaile: 1. Norsko (29-22-13),
• 2. Německo (25-21-18),
• 3. USA (24-12-7).

1998 - VII. ZPH, Nagano (Japonsko)

• 571 sportovců z 32 zemí
• Medaile: 1. Norsko (18-9-13),
• 2. Německo (14-17-13),
• 3. USA (13-8-13).

2002 - VIII. ZPH, Salt Lake City (USA)

• 416 sportovců z 36 zemí
• Medaile: 1. Německo (17-1-15),
• 2. USA (10-22-11),
• 3. Norsko (10-3-6).

2006 - IX. ZPH, Turín (Itálie)

• 486 sportovců z 39 zemí
• Medaile: 1. Rusko (13-13-7),
• 2. Německo (8-5-5),
• 3. Ukrajina (7-9-9).