Hlavní ekonomické důsledky pořádání letních olympijských her v Praze v roce 2016

Národohospodářský ústav provedl analýzu efektivnosti a ekonomické výhodnosti pořádání her v Praze, přičemž vycházel z dat studie společnosti PricewaterhouseCoopers, aniž by kontroloval jejich korektnost  Analýze Národohospodářského ústavu byla podrobena pouze severní varianta územního plánování pro pořádání olympijských her v Praze, která se vždy jevila jako ta nejvhodnější ze všech zvažovaných. Práce se snažila spočítat ekonomické dopady na jednotlivé odvětví, včetně tzv. transakčního multiplikátoru jednotlivě pro každou oblast. Tento multiplikátor říká, kolik korun výnosů připadne na jednu investovanou korunu. Velmi výrazná část práce je věnována prvotním ekonomickým dopadům letních olympijských her, jinými slovy „úvodní změnou výdajů, která nastartuje multiplikační proces“. Hlavními položkami, na které tyto výdaje připadnou, jsou celkem očekávaně následující položky: investice do sportovišť, investice zajišťující základní funkce her, investice do dopravy. Další investice jsou spojené se zavedením plynu, elektřiny, vody, kanalizace  telekomunikačních sítí do nově postavených objektů.

Investice do infrastruktury

Výstavba nových sportovišť je určitě jednou z nejviditelnějších a finančně nejnáročnějších investic spojených s pořadatelstvím. V Praze je potřeba postavit celkem 46 nových sportovišť, včetně hlavního stadionu, na němž by proběhlo slavnostní zahájení a závěrečný ceremoniál. Většina těchto potřebných sportovišť pro akci by však dle autorů nebyla sportovišti trvalými, ale vzhledem k velmi malé perspektivě následného využití po skončení her by byly jen jakousi dočasnou variantou pro průběh her. Kromě výstavby sportovišť jsou zde však ještě další investice, které zajišťují základní funkce her.
Srdcem olympiády je vždy olympijská vesnice. Původní investice do olympijské vesnice rozhodně není zanedbatelná, nicméně zde existuje reálná šance, že se v budoucnu investice Ekonomickými důsledky pořádání olympijských her v Praze  navrátí. Vesnice by mohla být postavena jako soustava budov s obytnými byty, které by byly po skončení her prodány. Jiným návrhem je jejich upravení na studentský kampus.

Dalšími významnými investicemi do základních funkcí her jsou poté investice do mezinárodního vysílacího centra, ze kterého by šel televizní obraz her do celého světa. Dále je potřeba zřídit hlavní tiskové centrum a samozřejmě počítat i s investicemi do bezpečnosti her, které vzhledem k obavám z terorismu v posledních letech neustále rostou. I v těchto případech existuje reálná šance prodeje jednotlivých budov či technologií (v případě mediálních center) po skončení her. S výše popsanými investicemi samozřejmě nevzniknou náklady pouze jednorázově, ale je nutno počítat též s významnými provozními náklady. Zde se zabýváme prvotními konstrukčními náklady spojenými s hrami, které hradí investor (více dále). Provozní náklady jsou poté kryty z rozpočtu OCOG. Mezi investice zajišťující základní funkce her jsou poté zahrnuty i náklady spojené s kandidaturou na získání olympiády.

Třetí velkou skupinou investic jsou náklady na dopravu. S tím v Praze souvisí celkem 47 projektů, které se týkají veškeré formy dopravy v Praze – metra, železnice, silnic, letiště, přístaviště a v neposlední řadě též pěších zón. Převážná část projektů v této skupině je již zapracována do rozvoje hlavního města Prahy a České republiky a pouze malé množství investic by bylo potřeba nad rámec tohoto plánu. Pořadatelství by však tyto investice minimálně urychlilo.
S výstavbou nových budov a sportovišť, která byla zmíněna výše, souvisí též zavedení plynu, elektřiny, vody, kanalizace a telekomunikačních sítí. Do těchto aktivit spadá celkem 11 různých projektů, které by v přípravné fázi her měly významný ekonomický dopad.

Prvotní dopad investic do infrastruktury

Prvotní dopad je -4,31 mld. Kč. Rozdělení na jednotlivá odvětví je vyjádřeno v Tabulce 1, kterou je možno nalézt na dalších stranách. Záporná hodnota značí odliv financí z území České republiky za hranic (sem patří např. výdaje na bezpečnost). Jak moc je částka záporná záleží na poměru plateb za bezpečnost zahraničním a domácím subjektům.

Rozpočet OCOG

Z čeho plynou do OCOG příjmy bylo vysvětleno výše. Jenom krátké připomenutí, jsou to hlavně peníze z prodeje práv na vysílání a mezinárodní sponzorství, popřípadě také národní sponzorství, které zajišťují OCOG největší část svých financí. Dále jsou to prodeje lístků a licencí, dary, prodeje nemovitostí a vybavení po ukončení olympiády. OCOG rovněž dostává potřebné vybavení od oficiálních dodavatelů.

Výdaje OCOG

K výdajům této instituce toho prozatím nebylo řečeno mnoho. Mezi náklady, jež musí OCOG financovat, se řadí provoz sportovišť, mediálních a zdravotnických center, olympijské vesnice, paralympiády a obou ceremoniálů. Rovněž jsou vynakládány prostředky na marketing a pořádání akcí před samotnými olympijskými hrami.

Celkový dopad rozpočtu OCOG

Primární dopad rozpočtu OCOG byl odhadnut na 11,03 mld. Kč. Tato cifra počítá s variantou skromnějších her, což je v souladu s přáními IOC udržet ekonomiku her na uzdě.

Cestovní ruch

Finance plynoucí z cestovního ruchu tvoří významnou část příjmů z olympijských her. Do výpočtu je nutné rovněž zahrnout příjmy, které z přílivu turistů vzniknou před konáním i po konání samotných her. Podle agentury CzechTourism je průměrná využitelnost hotelů během roku 47,2%, které se ovšem nepochybně během léta zvyšuje. Pro výpočet je stanovena obsazenost hotelů na 60%. Jisté procento návštěvníků by přijelo do Prahy nehledě na hry, další kvůli nim zruší návštěvu Prahy úplně a asi 10% svou návštěvu odloží na pozdější dobu. Z údajů o předešlých hrách vyplývá, že se obsazenost hotelů během olympijských her rovná 98 %. Změna ve spotřebě všech těchto turistů se dá vypočítat jako y = (98% - 60% + 10%) x celková hotelová kapacita. Výše výdajů návštěvníků na jednotlivé položky (ubytování, doprava, strava atd.) je následně určena ze studie ohledně spotřeby turistů na Hrách Commonwealthu ve Velké Británii. Podle Národohospodářského ústavu by olympijské hry přinesly 5,59 mld. Kč.

Analýza pro období před a po konání olympijských her je konstruována obdobně jako v případně konání. V předolympijské době se ve městě pořádají různé větší sportovní, ale i jiné akce většího rozměru. Po ukončení her se cestovní ruch zvyšuje po dobu deseti let. Tento dopad je 4,29 mld. Kč.Výsledný odhad je tedy 9,88 mld. Kč.

Vývoz

Vývoz představuje zdroje příjmů ze zahraničí. Jedná se zejména o vývoz výrobků s emblémem olympiády a know-how. Dopad vývozu je 10,16 mld. Kč.

Výsledek

Celkový prvotní dopad byl spočítán na 27,54 mld. Kč. Tato částka odpovídá zvýšení HDP, které může spustit Keynesiánský multiplikační proces v ekonomice, který by se mohl rovnat až 55,44 mld. Kč. Důležitým faktem této studie je předpoklad správných výsledků analýzy společnosti PwC.