Olympiáda může Praze přinést nové nápady
Olympijské hry mohou být z architektonického hlediska pro českou metropoli přínosem. Shodují se na tom někteří architekti a proti nejsou ani památkáři. Uvádějí příklady jiných měst, kde se olympiáda v minulosti konala, a která stavby vzniklé pro tento účel dokázala využít třeba na sociální bydlení. Odpůrci olympiády v Praze argumentují naprostou nevhodností města na Vltavě pro akce podobného rázu.
Jedním z nich je například architekt Martin Roubík, který se svým týmem postavil novou Alexandrijskou knihovnu a uspěl i v mezinárodní soutěži na stavbu nového egyptologického muzea v Káhiře. "Jestli je město, které se nehodí na pořádání olympiády,tak je to Praha," soudí. Olympiáda potřebuje spoustu nových komplexů, které podle něj do Prahy není možné včlenit. Zázemí Prahy je malé, ale zdá se, že Pražanům stačí. Není proto důvod, aby se dvacetkrát zvýšilo a pak zůstalo nevyužité, jako je dnes strahovský stadion," je přesvědčen ve světě úspěšný český tvůrce.
Architekt Roman Koucký je naopak nadšeným stoupencem pražské olympiády. Každá podobná akce podle něj městu pomůže. "Musíme se o to snažit, když se snažit nebudeme, tak nebudeme existovat," myslí si. "Jsem však skeptický k tomu, že Česká republika a zejména město Praha s nešťastnými úřednickými organizacemi, jako jsou památkáři či Útvar hlavního architekta, to dokáže," obává se Koucký, autor mimo jiné Mariánského mostu v Ústí nad Labem či pražské vily oceněné letos v soutěži Grand Prix Obce architektů.
Karel Ksandr z oddělení historického urbanismu a architektury Národního památkového ústavu ale kontruje a přestože je památkář, Kouckého názor sdílí. "Každá taková akce přinese městu něco pozitivního. Praha má dostatek zázemí se včas připravit, je zde prostor pro nová sportoviště i ubytovací kapacity," domnívá se Ksandr. Připomněl, že v roce 1968 se uvažovalo o uspořádání olympiády v Praze v roce 1980 a počítalo se s oblastí na
Maninách. "Dnes by to asi rozlohou nestačilo, nároky jsou vyšší, ale určitě je to myšlenka hezká," dodal.
Teoretik architektury Rostislav Švácha dokládá příklady z dějin architektury 20. století, že olympiáda několikrát přinesla do města nový impulz a nové architektonické nápady. "V Mnichově v roce 1972 vznikla olympijská vesnička, kterou přestavěli na sociální bydlení, stadiony dodnes fungují a jsou pěkné," uvedl příklad, jak lze objekty vzniklé za jedním účelem později využít. "Ale také se může stát, že stavby z architektonického i urbanistického hlediska budou drahé a nezajímavé a městu přinesou jen další velké zatížení. Chce to nemyslet hned na peníze a
myslet dopředu. Za 13 let to zvládnutelné je," uzavřel.
