Zdeněk Krupička

Zdeněk Krupička

Zdeněk Krupička byl u začátku florbalu vozíčkářů, pomáhal zakládat sparťanský sledge hokejový tým, byl kapitánem v Tatranu Střešovice, se kterým v první sezoně v roce 2003 vyhrál titul mistra republiky ve florbale, a dnes vede pražskou Spartu, se kterou vyhrál českou sledge hokejovou ligu v sezoně 2005/2006 a 2006/2007. Krupička má rád motorismus, na sajdkáře se vydal s Radkem Krieglerem v roce 2008 až do Maroka. Cestou urazil 30letý sportovní nadšenec 10 tisíc kilometrů.
Zdeněk Krupička se narodil bez vyvinutých dolních končetin. 22. února 1998, když slavil osmnácté narozeniny, slavili čeští hokejisté olympijský triumf v Naganu. Pro Zdeňka Krupičku se hokej po začátcích u florbalu stal prakticky hlavním sportovním zájmem. „Fandím hokejové Spartě, tenhle sport se mi vždycky líbil. Hokej u nás nebyl, tak jsem začal hrát florbal a tím jsem si to nahrazoval. Pak se tady objevila tahle hra a té jsem propadnul úplně maximálně.“
Zdeněk Krupičky, rodák z Kolína, se se sledge hokejem seznámil poprvé v roce 2002 v pražských Letňanech. Vyzkoušel si ho a nadchl se do nového sportu. Během týdne dostal pozvánku k mezistátnímu zápasu se zlínskými hokejisty. Chvíli hrál za Kolín a v roce 2005 spoluzakládal pražskou Spartu. V pozici kapitána svůj tým dovedl čtyřikrát v řadě do finále. Od samých začátků ve sledge hokejové lize se umisťuje v čele bodování soutěže. V sezoně 2005/2006 byl vyhlášen nejlepším hokejistou.
Zdeněk Krupička je vyučeným nástrojářem. Vyrůstal v Jedličkově ústavu, kam se stále rád vrací. V minulosti dostal nabídku sledgehokejového angažmá v zámoří, kterou ale odmítl. Do Kanady se teď podívá jako člen reprezentačního týmu pro X. zimní paralympijské hry. „Tam se těším hrozně moc! Olympiáda vždycky byla můj sen a konečně se splnil. Teď už tam jen uspět.!“ Po loňském světovém šampionátu cítí šanci na úspěch. „Když jsme hráli mistrovství světa v Ostravě, tak jsme na ostatní týmy měli, jen jsme měli střeleckou smůlu. Takže ve Vancouveru se z toho jen nesesypat, jít do toho po hlavě a úplně až na bednu.“