Protesty v Londýně
Kdo by očekával, že olympijské hry v Londýně jsou očekávány se všeobecným nadšením, velmi by se pletl. Odpor samozřejmě nedosahuje takových rozměrů, jako při olympiádě 2008 v Pekingu. Že by ale všichni Londýňané jásali, že v létě 2012 se jejich město změní v lidské mraveniště, to tedy skutečně ne. Díky tomu, že kvalita demokracie je na trochu jiné úrovni, než tomu bylo nejen v Pekingu 2008, ale i v Soči 2014, sem tam probleskne zpráva, že zdaleka ne všichni s hrami souhlasí.
Díky internetu a otevřené společnosti ve Velké Británii se můžeme dozvědět informace, které by asi jinak zanikly. Mainstreamová media se jimi příliš nezabývají. Nad důvody můžeme pouze spekulovat - může top být malým zájmem čtenářů, nedostatkem událostí, o kterých by šlo informovat, a nebo jsou důvody daleko prozaičtější. Kolem olympiády se točí velké peníze, a přinést negativní informaci by mohlo vyvolat odvetu například ve formě informačního bojkotu daného media. Mezinárodní i národní olympijské výbory si najímají silné PR agentury, které vytváří o olympijském hnutí dojem fair play, sportovní události roku, a nenásilně se snaží podsunout nekomerční přínos olympijských her. Skutečný stav se však může někdy dost lišit ...
